Bradavice patří k nejčastějším kožním problémům, na nějž jsou náchylné zejména děti. Přesné rozšíření v populaci není známo, ale odhaduje se na 7 až 10%. Virusu HPV se daří zejména ve vlhkém prostředí, proto je často spojován s bazény a veřejnými sprchami. Do těla se dostává drobným poraněním kůže, napadá buňky podkoží a vyvolává jejich zrychlené množení. Výskyt bradavic je často spojen se sníženou imunitou organismu, chronického rázu i následkem probíhajícího jiného onemocnění. Po infikování epidermálních buněk potřebuje virus přibližně 12 až 24 hodin, než se dokáže množit, během této doby sehrávají protilátky zásadní úlohu při jeho eliminaci a zabránění povrchových příznaků v podobě bradavice. Inkubační doba je v případě papillomaviru poměrně proměnlivá a může se pohybovat od 4 týdnů až po 20 měsíců.
Lokalizace na těle, jakožto velikost i barva je dána typem viru. U pravých bradavic se nejčastěji jedná o typ 2 a 4, což je nejčastěji situuje do oblasti rukou a plosek nohou. Postupně dochází k jejich růstu, nabírají nepravidelný hrbolatý tvar, jenž nakonec přechází do typického květákovitého vzhledu. Obvykle se vyskytují zpočátku ojediněle, k jejich rozšíření na další časti těla dochází neodborným pokusem o odstranění či rozškrábáním. Benigní výstupek totiž obsahuje virus, jenž se po narušení např. pokusem o vykousnutí či vystřižení rozšíří a vytvoří dceřiné bradavice. Ty poté často tvoří shluky kolem té původní. Objeví-li se pravá bradavice na plosce nohy, je její vývoj naprosto odlišný. Působením hmotnosti našeho těle při chůzi nemá možnost expandovat na povrch a proto zarůstá do hloubky. Časem vytvoří ostrý trn, který může být poměrně bolestivý. Zejména u dětí jsou poměrně často rozšířené ploché bradavice, které nemusí být na první pohled příliš patrné. Tyto lehce vystouplé útvary mívají barvu kůže a vyskytují se obvykle na čele, tvářích a krku.
Genitální bradavice čili Condylomata accuminata je v současnosti nejrozšířenější pohlavní choroba. 90% nakažení touto chorobou zapříčiňuje Papillomavirus typu 6 a11 a jejich výskyt v populaci je poměrně běžný, avšak ke vzniku kondylomat vede jen v 1% případů. U zbytku populace proběhne infekce bez jakýchkoliv příznaků a virus samovolně vymizí. Je spodivem, že do souvislosti s pohlavním přenosem byl tento typ bradavic dán až v padesátých letech minulého století. Americký lékař si tehdy povšiml jejich zvýšeného výskytu u žen vojáků vracejících se z války v Koreji. Z počátku zaznamenal poměrně malé bradavice, k jejich růstu a slévání do květákovitého útvaru docházelo v závislosti na typu viru a odolnosti imunitního systému pacienta. Jejich výskyt byl lokalizován na okolí genitálií, konečníku a třísel. U žen zasahují nejen poševní vchod, ale i vnitřek pochvy a hrdlo děložního čípku. Zejména typy 16 a 18 mohou při dlouhodobém setrvání v organismu vyvolat nádorové změny na děložním čípku. Preventivní očkování pokrývá krom typů viru 16 a 18 i 6 a 11, čímž účinně dokáže předcházet i vzniku genitálních bradavic.